Partneři portálu O divadle

Mecenáši

5. prosince 2025

Porucha na lodi Nautilus (Divadlo F. X. Šaldy)

Operní soubor Divadla F. X. Šaldy otevírá 142. sezonu s názvem Za obzor sci-fi operní pohádkou Porucha na lodi Nautilus inspirovanou nesmrtelným příběhem Julese Verna Dvacet tisíc mil pod mořem

Operní soubor DFXŠ se uvedením tohoto titulu vydává „za obzor“ hned třikrát: předně samotný Nemo a posádka Nautila ve složení harpunářka Neda, plavčice Salma a inženýr Smith vyrážejí s nejvyšším nasazením a odhodláním zkoumat neznámý (a možná dokonce nebezpečný) předmět za obzorem temné hladiny Tichého oceánu.

Podruhé soubor uvedením tohoto titulu překračuje „obzor“ své dramaturgie a s radostí se vrací k uvádění operních inscenací pro děti 6+ a jejich blízké. Komorní dílo Lukáše Hurníka má pro děti adekvátní stopáž: dvě jednání se odehrají během 50 minut.

Třetí překročení pomyslného obzoru je spojeno s tím, že první operní premiéra této sezony je zároveň první inscenací uváděnou v rámci nového uměleckého „start-up“ projektu BUŠENÍ, který DFXŠ vytvořilo pro tvůrkyně a tvůrce nacházející se na začátku profesionální kariéry. Tento projekt pořádá Divadlo F. X. Šaldy jako bienále s cílem podpořit začínající uměleckou generaci.

Porucha na lodi Nautilus není jen oslnivým sci-fi příběhem o ztroskotání ponorky při plavbě do neznáma, ale Lukášovi Hurníkovi a režisérce inscenace Elišce Mervartové se v ní podařilo zobrazit také mnohem širší témata jedinečnosti každého z nás, vzájemného respektu i pochopitelného strachu z jinakosti, který je ovšem mnohdy zbytečný.

Inscenace jistým způsobem otevírá i téma střetávání různých, zdánlivě nepropojitelných světů – oceánu a vesmíru. Scénografka Kristina Komárková spolu s light designerem Martinem Krupou a výtvarnicí kostýmů Magdalenou Černou vytvořili důmyslné prostředí plné proměnlivých světélkujících objektů, které mohou být mořskými korály, ale možná i čímkoli jiným – fantazii, obzvlášť té dětské, se meze nekladou.    

Lukáš Hurník operu Porucha na lodi Nautilus zkomponoval pro Hudební festival Znojmo, kde měla premiéru loni v polovině července. (Tamější inscenace vznikla ve spolupráci s Hudební fakultou JAMU.)

Premiéra: 19. září

Více o inscenaci:

Zdeněk Červinka je absolventem Konzervatoře Jaroslava Ježka v oborech klavír (Irina Parker, Kristina Kasíková) a dirigování (Hynek Farkač, Jiří Petrdlík). Ve studiu dirigování dále pokračuje na pražské HAMU pod vedením Tomáše Koutníka, Leoše Svárovského, Lukáše Vasilka a Tomáše Braunera. Jako klavírista se během studií na konzervatoři účastnil mnoha klavírních soutěží – získal první cenu a absolutní vítězství 13. ročníku mezinárodní soutěže F. Liszta v maďarském Györu, absolutní vítězství a zvláštní cenu poroty v mezinárodní soutěži Wiener Klassik ve Vídni a první cenu soutěže L. van Beethovena ve Vídni. Jako dirigent spolupracoval s orchestry jako je PKF – Prague Philharmonia, Komorní filharmonie Pardubice, Severočeská filharmonie Teplice, a také se sbory – Pražským smíšeným sborem, Kühnovým smíšeným sborem, či Martinů Voices. Ve Slezském divadle Opava se podílel na nastudování opery Jakobín od A. Dvořáka. S Divadlem J. K. Tyla v Plzni spolupracoval na nastudování operety Candide od L. Bernsteina a opery Hubička od B. Smetany.

Eliška Mervartová vystudovala klasický zpěv na Pražské konzervatoři ve třídě Moniky Brychtové. Při svých studiích vystoupila v divadle Na Rejdišti jako Esmeralda (B. Smetana: Prodaná nevěsta) a jako Zerlina v absolventském představení Vivat Mozart. Na festivalu Opera 2022 uvedla jako svůj režijní debut Španělskou hodinku (Maurice Ravel) pro Opera Studio Praha. Od sezóny 2022/23 působí jako asistentka režie v opeře Národního divadla v Praze.

Kristina Komárková se narodila v Praze, momentálně dokončuje magisterský program scénografie na JAMU. Bakalářské studium absolvovala v roce 2023 inscenací Korunovace Poppey v režii Vladimíra Johna. V roce 2025 pracovala na výpravě pro inscenaci Utahování šroubu ve Státní opeře, která vznikla ve spolupráci Národního divadla a HAMU v režii Elišky Mervartové. S touto režisérkou spolupracovala i na „znojemnské“ inscenaci Porucha na lodi Nautilus. Kromě operní scénografie se věnuje také činohře a imerzivním projektům.

Martin Krupa – vizuální umělec a pedagog specializující se na pohyblivý obraz, projekce, video a light art. Absolvoval Fakultu umění a designu UJEP v Ateliéru digitální média pod vedením Michaely Thelenové a Radka Jandery. Aktuálně dokončuje na téže fakultě doktorské studium na téma Pohyblivý obraz ve vícekanálovém zobrazení. Krupa taktéž absolvoval magisterské studium na Divadelní fakultě JAMU v Ateliéru světelného designu pod vedením Pavly Beranové a Vladimíra Buriana.

Magdalena Černá – absolventka magisterského studia Ateliéru scénografie na Divadelní fakultě JAMU. Jako svůj absolventský projekt vytvářela kostýmy pro inscenaci Ikarova křídla ve Studiu Marta, kde pracovala na dalších dvou inscenacích v předchozích sezónách. Pro loňský ročník Hudební festival Znojmo vytvářela kostýmy pro první inscenaci Porucha na lodi Nautilus. Coby kostýmní výtvarnice připravovala kostýmy pro „operní triptych“ pod zkratkou ENOT v loňské sezóně Divadla na Orlí ve spolupráci Divadelní a Hudební fakulty Janáčkovy akademie.

Mohlo by vás zajímat

18. 11. 2025
Gotický román, chcete-li horor, Brama Stokera Drákula vyšel poprvé v Londýně roku 1897. Šlo o první velké literární zpracování upíří tematiky, které v následujících desetiletích svým věhlasem několikanásobně předčilo svého autora. Irský spisovatel a divadelní kritik Bram Stoker se celý život zajímal o okultismus, mystiku a neviditelné síly, které podle jeho přesvědčení ovlivňují lidský osud. Doba viktoriánské […]
12. 11. 2025
Pravda versus moc. Jedinec proti systému. Žena proti strereotypům
8. 11. 2025
Kdo s koho? Divadlo Bolka Polívky a jeho groteskní fraška Ztratili jsme Stalina
5. 11. 2025
Tělo jako plátno, tanec jako štětec: příběh Fridy Kahlo