Partneři portálu O divadle

Mecenáši

15. srpna 2022

O divadle

Hlavní publicistická část portálu O divadle. Teoreticky by se mohla jmenovat i “o divadlech”. Ale nejmenuje, protože je sice důležité, které divadlo tu kterou inscenaci hraje, ale nejde o dům, ve kterém se hraje, ale o divadlo jako nejkomplexnější ze všech druhů umění.

11. 3. 2013
Buď pochváleno divadlo / Kde vědí co se sluší / A které dneska omládlo / Pro blaho vašich duší… Takhle se zpívalo ve hře Sekta v roce 1965, ale jako poslání, které Jiří Suchý a jeho Divadlo Semafor svědomitě naplňují, platí dodnes.
5. 3. 2013
V období, kdy se Pomáda v pražském divadle Kalich přehoupla v počtu repríz přes padesátku (tedy polovinu avizovaných sto představení v této divadelní sezóně) se na její nové nastudování podíváme s odstupem. Jak se muzikál změnil a kam se posunul během pěti měsíců, které od premiéry uběhly?
4. 3. 2013
Dnešní rozhovor se bude od mých ostatních maličko lišit. S hercem, režisérem a překladatelem Alexandrem Minajevem se přátelíme již několik let (on sám mi při rozhovoru pohotově doplnil rok našeho seznámení), proto by nám oběma formální vykání přišlo absurdní a zůstaneme tedy u tykání.
26. 2. 2013
Občanský chór, recitace básně Ivana Blatného či karaoke písně Seděla pod borovičkou jsou jedny z mnoha prvků, které stmelují inscenace Krysaře v Klicperově divadle v Hradci Králové. Je to divadlo neklidné, záměrně neústrojné a eklektické.
25. 2. 2013
Je to už bezmála čtyřicet let, co se českým divákům poprvé představila hra Neila Simona Vstupte!, v režii Františka Štěpánka v Divadle na Vinohradech. Ústřední dvojici komiků v důchodu si tehdy zahráli páni Vlastimil Brodský a Josef Bláha a inscenace byla natolik oblíbená, že se nakonec dočkala i vydání zvukového záznamu. Letos v lednu se legendární duo Sunshine Boys na jeviště vinohradského divadla vrátilo.
21. 2. 2013
Původně jsme chtěli, aby zasvěcené komentáře v jednotlivých sekcích Jeviště či v Kdo jste to viděl? mohli psát čtenáři, kteří projdou naším divadelním testem. Z vašich reakcí jsme ale usoudili, že jsme úlohu testu přecenili.
19. 2. 2013
Pátou premiérou této divadelní sezony v Divadle Semafor je hudební komedie Jiřího Suchého s hudbou Michala Pavlíčka Rytíři z Blaníku a krasavice Lída. Fakt, že jde o pátou premiéru během několika málo měsíců, je důležité vzít v úvahu. A uvědomit si, že k takové píli žene ředitele, autora, režiséra, výtvarníka a protagonistu této tradiční pražské scény kromě jeho neúnavné touhy dělat divadlo také čím dál nižší přísun financí.
14. 2. 2013
Ostravská Aréna umí Gogolovy Hráče jak pražský Činoherní klub v legendární inscenaci před třiceti lety. Jejich verzi dominuje perfektně sehraný soubor, jaký nebývá často k vidění. Na své si přijde i ten, kdo Hráče zná a o všech zvratech dopředu ví.
11. 2. 2013
Šestého ledna měla Prodaná nevěsta v pražské Ypsilonce už čtyřstou reprízu, znamená to, že na tuto svérázně rozhýbanou parafrázi národní opery – ve stylu dada, plnou Smetanou inspirované muziky a také čiré radosti z divadla – lidé chodí dlouhých šestnáct let (premiéra byla 6. června 1996). Znovu odcházejí nadšeni a divadlo může konstatovat, že má na kontě kromě jiných úspěchů i Prodanku čtyřistakrát vyprodanou.
4. 2. 2013
Již samotný název divadelní hry napovídá, o co by mělo jít v prvé řadě: zabodnout jehlu a vpustit inkoust pod kůži. Poznamenat někoho nadosmrti. Vždyť co jiného je tetování?  Znamení, stigma, co zůstává na svém místě a nelze ho smazat. Nová inscenace Divadla v Celetné taková bohužel není.
28. 1. 2013
Divadlo Letí před lety představilo v rámci projektu 8@8, na kterém spolupracuje s agenturou Dilia, velmi neokoukaný divadelní tvar – scénickou skicu. Co si pod ním představit? Jedná se vlastně o mezistupeň mezi scénickým čtením a inscenací, v tom nejlepším slova smyslu.
28. 1. 2013
Zatímco Špinarova (Petrasova) adaptace Tolstého románu Anna Karenina měla českou premiéru na konci dubna loňského roku v brněnském Divadle Reduta, jen o pár měsíců později se do českých kin dostal hollywoodský film podle stejné předlohy…
25. 1. 2013
Možná se někteří z vás zeptají, proč další článek věnující se Daně Medřické. Jednoduše proto, že si to zaslouží. Přestože takových hereckých osobností samozřejmě bylo a je více, dá se o ní říci, že byla svým velmi specifickým (obyčejným) způsobem výjimečná, jak píše v minulém příspěvku na toto téma Marta Švagrová.
21. 1. 2013
Jen dvakrát v životě jsem napsala dopis někomu, koho jsem obdivovala. Bylo mi tehdy devatenáct let – patrně je to doba, kdy má člověk zvýšenou potřebu psát někomu, koho obdivuje – a těmi adresátkami byly Barbra Streisand a Dana Medřická. Obě odepsaly. Zpoza oceánu přišla velká podepsaná fotografie. Patrně ji poslal i podepsal patnáctý tajemník BS […]
21. 1. 2013
Cirk La Putyka v novém představení Risk sám sobě nastavil laťku velmi vysoko. Principál Rosťa Novák k něžné poetice s akrobacií přidal další rekvizity. Pichlavé a ostré, že z nich jde strach. A právě o něm, respektive o vzrušení z rizika, překonávání obav a odvaze, vypráví v pořadí již pátý kus, k němuž přizval kolegy ze zahraničí.